To je jedna z nejčastějších otázek, se kterou se v souvislosti s ikonami setkávám. A docela oprávněně. Vždyť vidíme obraz vytvořený barvami, nikoli napsaný jako text. Proč se tedy říká, že se ikony píší? A proč někteří tento výraz zpochybňují? Je skutečně špatně říct, že je ikona namalovaná?
Slovo ikona pochází z řeckého eikón a znamená obraz, podobu či zobrazení. V křesťanské tradici však ikona představuje mnohem víc než jen obraz.
Říká se jí Evangelium v barvách. Není pouhým realistickým obrazem ani portrétem. Je obrazem duchovním, který má svůj základ v Písmu svatém a církevní Tradici. Pravdy víry, které jsou vyjádřeny slovem, ikona zprostředkovává prostřednictvím obrazu.
Ikona vizuálně zpřítomňuje Boží zjevení. Zve člověka k rozjímání o Božích věcech a obrací jeho pozornost k Bohu. Není cílem sama o sobě, ale ukazuje k tomu, koho zobrazuje.
Základem ikonografie je vyjádření církevní nauky a pravd víry nikoli slovem, ale obrazem. Proto ikona používá ustálené kompozice, symboly, znaky, barvy a gesta, které mají konkrétní význam. Ikonopisec si nemůže vše libovolně přizpůsobovat vlastní představě. Vychází z ikonografické tradice, která se utvářela v životě církve a předává se z generace na generaci.
Tak lze ikonu svým způsobem číst podobně jako Písmo svaté. Jednotlivé prvky nám pomáhají hlouběji porozumět tomu, co ikona zobrazuje.
Jak je to tedy s malováním?
Výraz psát ikony je charakteristický především pro slovanské prostředí a tradiční pravoslavnou ikonografii. V jiných jazykových prostředích se, ale běžně používají výrazy odpovídající malování. Anglicky se říká to paint icons, francouzsky peindre des icônes, španělsky pintar iconos a německy Ikonen malen.
V těchto jazycích tedy není nic neobvyklého na tom, že se o tvorbě ikon mluví jako o malování. A ani v češtině není důvod považovat výraz malovat ikony za nesprávný.
Myslím si, že slova psát a malovat nemusí stát proti sobě. Každé z nich zdůrazňuje jinou stránku téže činnosti. Technicky ikonu malujeme, pracujeme s deskou, pigmenty, barvami a zlatem. V tradici ikonu píšeme, protože vnímáme její duchovní obsah, teologický význam a návaznost na církevní Tradici.
Možná tedy není nejdůležitější otázkou, zda ikonu správně píšeme, nebo malujeme. Důležitější je, co nám ikona zprostředkovává, co nám svým obrazem sděluje a ke komu nás vede.
Protože skutečným smyslem ikony není pouze zobrazit, ale obrátit náš pohled k Bohu.
