Dřevo – nejčastěji lípa, topol, nebo cypřiš. Často se to liší regionálně.
Dřevo musí být dobře vysušené, ošetřené proti škůdcům, někdy vyztužené, aby se nekroutilo.
Často se uprostřed desky vytváří tzv. “kovčeg” nebo “archa” je to mírně prouhloubený střed desky, kde se vytváří samotná malba.
Desky mohou mít kromě tradičních tvarů i tvary symbolické: kříž, chrám, kruh.
Časté jsou diptychy (dvojdílné ikony), které se skládají ze dvou panelů spojených panty a triptychy (trojdílné ikony), složené ze tři panelů spojených panty. Jsou využívané i jako přenosné – cestovní ikony.
Plátno – pavoloka
Pavoloka (pavaloka) – tenké lněné nebo bavlněné plátno, které se na desku lepí klihem nebo želatinou.
Slouží jako mezivrstva mezi dřevem a levkasem.
Zpevňuje povrch a zabraňuje praskání malby.
Levkas – gesso
Levkas – bílý křídový podklad, na který se nanáší malba.
Jedná se o směs křídy (např.bolognská) a živočišního klihu (např. králičího, kožního nebo rybího). Křída musí být velmi jemná, čístá.
Vytváří hladký, bílý povrch pro malbu.
Nanáší se v mnoha vrstvách (obvykle osm vrstev a více).
Mezi jednotlivými vrstvami se povrch brousí a na závěr se vybrousí do dokonale hladkého, bílého povrchu bez kazů.
Poliment – bolus
Poliment – používá se při vodním zlacení, tzv. zlacení na poliment.
Jedná se o jemnou jílovou vrstvu, která se smíchá s klihem a vodou do konzistence smetany.
Nanáší se v několika vrstvách na levkas a průběžně se brousí .
Povrch polimentu musí být dokolnale hladký a bez vad.
Umožňuje následné leštění zlata achátem do vysokého, až zrcadlového lesku.
Nejčastěji má červenou barvu, používá se však i žlutý nebo modrý.
Mixtion
Mixtion – používá se při olejovém zlacení.
Jedná se o speciální lepidlo na zlacení, který umožňuje přilepit zlaté plátky bez použití polimentu a vody.
Existují různé typy s rozdílnou dobou působení (např. 15 min, 3 hod, 12, hod, 24 hod).
Lepidlo se nanese na levkasový podklad a po uplynutí stanovené doby působení lze pokládat zlato.
Zlato
Zlato – je to velmi tenké plátkové zlato s různou ryzostí a barevným odstínem. Nejčastější ryzost v ikonách je 22-23,75 karátů.
Zlato může být: volné (položené na volných plátcích) – řeže se na speciálním pozlacovacím polštáři zlatnickým nožem a nanáší štětcem z veverky na polimentový podklad, transferové (“na papíru” ) – plátek je přichycen na papíru, manipulace je s ním jednodušší a používá se více u olejového zlacení. Práškové zlato a mušlové zlato na linky a drobné detaily.
Nástroje na zlacení
Achát – je to hladký kámen zasazený nejčastěji do dřevěné rukojeti a slouží k leštění zlata při polimentovém zlacení. Plynulým přejížděním po povrchu se zlato vyleští až do vysokého lesku. Existují různé tvary: Oválný – na větší plochy, špičatý – na detaily a ornamenty, zahnutý – na hůře dostupná místa.
Rydla jsou nástroje s ostrým hrotem používané k rytí linek a ornamentů do levkasu.
Razidla (punzy) jsou malé kovové nástroje s vyrytým vzorem na konci. Vzor se do zlata otiskuje tlakem nebo lehkým poklepem kladívkem. Používají se na dekorativní vzory, tečkování a zdobení okrajů, svatozáře a pozadí ikony.
Pigmenty
Pigmenty – jsou jemně mleté barevné prášky.
Minerální pigmenty jsou nejtradičnější a velmi trvanlivé. Získavají se z nerostů a hornin (např. okry, malachit, azurit, rumělka, lapis lazuli).
Organické pigmenty pocházejí z rostlin nebo hmyzu. Jsou méně trvanlivé (např. karmín, indigo, šafránová žluť, kraplak).
Syntetické anorganické pigmenty, jsou dobře stabilní (např. ultramarín, kobaltová modř, titanová běloba).
Pojivo – vaječná tempera
Vaječná tempera se připravuje z vaječného žloutku, vody a pár kapek octa nebo suchého bílého vína.
Rychle schne, udržuje stálost barvy a vyznačuje se mimořádnou životností – malba může přetrvat stovky let. Umožňuje práci v lazurách a postupném vrstvení barev.
Štětce
Nejčastěji se používají jemné přírodní štětce z veverky, které výborně drží vodu a umožňují hladké tahy bez stop. Jsou ideální pro lazury, přechody a podmalby.
Štětce z kuny (kolinsky) dobře drží tvar špičky a používají se ke kresbě jemných linek, tváří a rukou. Jsou vhodné na detaily.
Obvyklé velikosti: 0-1 pro detaily, 2-3 na tváře i oděvy, 4+větší plochy.
Kvalitní syntetické štětce, jsou odolné, vhodné na větší plochy a cenově dostupnější.
Lak
Tradiční ochranná vrstva laku je olifa – lněný olej, který se nanáší až po úplném zaschnutí malby.
Prohlubuje barvy, sjednocuje povrch, chrání malbu a vytváří lehký lesk.
V současnosti bývá často nahrazována syntetickými laky, nebo šelakem.
